Revize a platná legislativa

1) Proč chtít revize ?

V našem oboru, kterým je elektrotechnika, plynová zařízení a jejich bezpečnost, již po desetiletí probíhá věčná diskuze na téma „elektro-revize a jejich místo v dnešním právním světě“. S plynovými zařízeními to je v podstatě stejné. Nyní se podívejme na elektrotechniku.

Existují dva krajní názorové proudy :

1. Revize jsou nutné a povinnost jejich pravidelného a odborného provádění ve všech provozech a objektech musí být nařízená zákonem

1. Provádění periodických revizí je dobrovolným rozhodnutím provozovatelů objektů a v dnešním demokratickém světě není možné, aby někdo někomu nařizoval něco, co není přímo určeno v zákoně.

Většina respondentů se pak více či méně kloní buď více na jednu nebo na druhou stranu, případně je názor někde uprostřed.

Pravdou je, že postavením norem obecně mimo zákon poslanci vnesli do dříve jasných mantinelů poměrně velký zmatek a následná nejednoznačnost výkladu závaznosti norem v podstatě neprospěla nikomu. Současný stav, kdy normy byly vyjmuty ze zákona, ale přesto na ně právo nepřímo či přímo odkazuje v mnoha jiných zákonech, je tak trochu alibistickým aniryba-anirak.

Provozovatelé elektrotechnických zařízení by chtěli nejraději hodit závaznost norem za hlavu a ušetřit zdánlivě prostředky dříve vynakládané povinně na pravidelné revize bezpečnosti zařízení, stejně jako po práci jezdí autem bez ohledu na dopravní předpisy.

Pak ale dojde například k úrazu zaměstnanců, obyvatel domu či k požáru objektu a najednou je všechno jinak. Orgány činné v trestném řízení znenadání zajímá, jakou zodpovědná osoba zajistila prevenci vzniklého neštěstí. Najednou jsou normy hlavním usvědčujícím materiálem proti obviněnému a na nápravu zanedbané prevence je už pozdě.

Z pohledu práva se normy sice vymanily ze zákona, tzn. přestaly být vlastním zákonem. Naproti tomu se normy staly (řečeno právnickým jazykem) prováděcím předpisem pro dosažení zákonného stavu předmětu normy v souladu s příslušnými zákony … a tedy se oklikou staly opět součástí zákona, i když očima veřejnosti poněkud schovanou. Podobně jako je tomu se zmíněnými dopravními předpisy, kde je veřejnost podstatně více informovaná a o jejich závaznosti málokdo polemizuje.

Viděno tímto pohledem, jeví se závaznost norem v dnešním právním systému poněkud jinak. Zaměstnavatelé a provozovatelé elektrických zařízení se postupně seznamují s realitou a dospějí k závěru, že uvedení zařízení do souladu s normami musí někdo zajistit a někdo jim také musí vydat hodnověrné osvědčení, sloužící jim následně jako důkaz o tom, že pro zajištění bezpečnosti jimi spravovaných zařízení udělali vše, co po nich právo vyžaduje.

A zde se konečně vynořuje skutečná pozice revizních techniků , jelikož jsou to oni a jedině oni, kdo může bezpečnost elektro zařízení nejen posoudit, ale také vydat o zjištěném stavu osvědčení , k němuž v případě škodní události přihlédne soud ve prospěch zodpovědného provozovatele. Jsou to také revizní technici, kteří v případě zjištění závad nebo neshod s normou jasně a prokazatelně určí, která zařízení se již provozovat nesmějí a která bude možné dále provozovat až po odstranění vyjmenovaných závad. Často dokonce většinu zjištěných závad již v rámci revize anebo následně sami odstraní.

Důležitá je právě ona nenahraditelnost revizního technika v tomto procesu, jelikož je to právě revizní technik, který (prokáže-li se platným osvědčením) je pro realizaci kontrolního a revizního procesu proškolen státní institucí ITT, je oprávněn tento proces samostatně a na svoji zodpovědnost provést, a také o tom vydat zákazníkovi odpovídající doklad právní váhy – revizní protokol .

Dnes je praticky nemyslitelné, aby podnikatel, který nerespektuje platné normy, dostal šanci vyvážet svoje produkty a služby do ostatních zemí EU. Prokazatelné dodržení norem je navázáno na získání dalších oprávnění a certifikátů, bez nichž je vstup na trh EU uzavřen. Mezi tyto certifikáty patří například :

• · ISO9000

• · ES Prohlášení o shodě

• · Protokol o typové zkoušce

• · Protokol o kusové zkoušce

• · Osvědčení o jakosti a kompletnosti

a další.

Revize elektrických zařízení podle ČSN 33 1500

Lhůta pro provedení pravidelné revize se stanoví z následující tabulky v závislosti na umístění elektrického zařízení v prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob nebo druhu prostředí v prostoru, ve kterém je elektrické zařízení umístěno.

Revize a kontroly elektrických spotřebičů podle ČSN 33 1610

Vysvětlivky:

A – spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu uživateli
B – spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských pracích, atp.)
C – spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách
D – spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy, kluby, hotely, atp.)
E – spotřebiče používané při administrativní činnosti

spotřebič držený v ruce – přenosný spotřebič určený k tomu, aby byl během normálního používání držen v ruce, přičemž případný motor je nedílnou součástí spotřebiče

přenosný spotřebič – spotřebič, kterým se při práci manipuluje, nebo jiný než připevněný spotřebič o hmotnosti menší než 18 kg

nepřenosný spotřebič – spotřebič, který není přenosný nebo spotřebič, který je připevněn

připevněný spotřebič – spotřebič, který je určen k používání, když je připevněn k podložce nebo jiným způsobem zajištěn na určitém místě

Revize a kontroly elektrického ručního nářadí podle ČSN 33 1600

Vysvětlivky:

A – s nářadím se pracuje občas (do 100 hodin ročně)
B – s nářadím se pracuje často krátkodobě (100 – 250 hodin ročně)
C – s nářadím se pracuje dlouhodobě (více jak 250 hodin ročně)

2) Revize a zákony

Kdo vlastně ze zákona a za co zodpovídá ?

S ohledem na nedokonalé povědomí veřejnosti o právní odpovědnosti subjektů za bezpečnost elektrických zařízení vyjmenujme nyní přehledně, kdo se a jak na zodpovědnosti podílí :

1. Subjekty, které jsou povinny revize zajistit :

• · Provozovatelé – zodpovídají za udržování elektrického odběrného zařízení v souladu s platnými normami (zákon č. 458/2000 Sb.)

• · Zhotovitelé – jsou dle zákona o odborném dozoru nad vyhrazenými technickými zařízeními (č. 251/2005 Sb.), zajistit revizi jimi dokončených instalací

• · Výrobci – jsou u každého výrobku povinni zajistit výstupní kontrolu, kusovou zkoušku apod. především podle zákona o technických požadavcích na výrobky

• · Zaměstnavatelé – zodpovídají za dodržení zásad bezpečnosti práce a za vyhledávání a prevenci rizik podle zákoníku práce

1. Subjekt revize fyzicky provádějící :

• · Revizní technik – neodpovídá za skutečnost, že bude kontrola před uvedením do provozu nebo během provozu objektu nebo zařízení provedena. Ručí ale svojí odborností za kvalitní a důsledné provedení takové kontroly, k níž byl smluvně pověřen některým z výše uvedených subjektů

Při zanedbání výše uvedených povinností pak vstupuje do akce sankční řízení, plynoucí z kompetencí orgánů státní správy, uvedených v příslušných zákonech, a dnes také nově přijatý zákon o inspekci práce (č. 251/05 Sb.).

Zde lze uvést zejména tyto citace trestního zákoníku :

§180 (1) Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí a nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

§180 (2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán

1. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nebo

smrt

1. spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost

vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
c)způsobí-li takovým činem značnou škodu.

§180 (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b)

1. škodu velkého rozsahu, nebo

1. těžkou újmu na zdraví nebo smrt.

§180 (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob.

3) Co musí obsahovat revizní zpráva

Povinné náležitosti revizní zprávy (dokumentu o stavu elektrického zařízení z hlediska bezpečnosti) jsou určeny zejména normami ČSN 33 1500, ČSN 33 1600, ČSN 33 1610 a částečně ČSN 33 2000–6–61 a ČSN 50110–1.

Revizní zpráva musí být ve shodě se základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení ČSN 33 1500

Neopominutelné náležitosti, podle tohoto předpisu vypracované zprávy, související dokumenty a povinnosti jsou:

a) druh revize

• · výchozí

• · pravidelná

b) vymezení rozsahu revize

• · přesná adresa, v případě potřeby upřesnění umístění objektu

• · obecné vymezení revidovaného elektrického zařízení

• · typ napájecí sítě popř. místo rozdělení PEN

• · druh ochrany před nebezpečným dotykem živých částí a před

nebezpečným dotykem neživých částí

c) soupis použitých měřících přístrojů a související údaje

• · číslo kalibračního listu

• · stanovení chyby měření – ČSN 33 2000–6–61, odd. 612, ČSN EN

50110–1, část 5.3, zák. č. 505/90, §11

d) stručný popis provedených úkonů

• · prohlídka elektrického zařízení

• · upřesnění revidovaných proudových okruhů strojů a přístrojů

• · popis uložení kabelů

• · kontrola stupně ochrany krytem v závislosti na platném protokolu

o určení vnějších vlivů

• · respektování pokynů výrobců, popis zkoušek ve smyslu ČSN

33 2000–6–61, odd. 612 a ČSN EN 50110–1, čl. 5.3.2

• · záznam o provedených měřeních

e) soupis zjištěných závad s uvedením ustanovení platného předpisu, které bylo porušeno nebo nebylo splněno

• · členění závad na přímo ohrožující osoby, na závady snižující

bezpečnost elektrického zařízení a na neshody s platnými technickými normami a předpisy

f) datum zahájení, ukončení, vypracování a předání revizní zprávy

g) jméno, podpis a evidenční číslo platného osvědčení revizního technika

h) závěr revize : elektrické zařízení je (není) z hlediska bezpečnosti schopno provozu

i) Důležitým ustanovením čl. 6.1.1 ČSN 33 1500 je nutnost uvedení seznamu a místa uložení všech při revizi využitých dokladů, u revizí prováděných dodavatelským způsobem povinnost tyto doklady přiložit jako přílohu zprávy. Jedná se především o tyto doklady:

j) protokol o stanovení vnějších vlivů vypracovaný komisí (není nutný pro prostory určené jinou normou nebo předpisem a pro jednoznačně normální prostory z hlediska nebezpečí úrazu el. proudem )

k) stanovení rozsahu zón s nebezpečím výbuchu i s výpočtem

l) dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení (ČSN 33 2000–6–61, odd. 610, ČSN 33 2000–5–51, čl. 514.5, ČSN EN 50 110–1, čl. 4.7)

m) doklady o kontrole či revizi částí zařízení (např. protokol o kusové zkoušce rozváděče)

n) doklady požadované zvláštními předpisy (ES prohlášení o shodě výrobce nebo dovozce, certifikáty pro zařízení do zón s nebezpečím výbuchu)

o) osvědčení o EMC, průvodní dokumentace podle zák. č. 102/01 Sb., §4, doklady o způsobu montáže a údržby elektrického zařízení – výrobku podle požadavku zák. č. 22/97 Sb., §8, §13, NV č. 17/02 Sb., §2, §3, §4 a ČSN 33 2000–1, čl. 13N7.2. apod.)

p) V případě pravidelné revize musí být k dispozici výchozí revizní zpráva, která je podkladem pro ověření aktuálnosti výše uvedených dokladů

q) V revizní zprávě může být uveden termín další pravidelné revize dle platných tabulek ČSN 33 1500, v případě zjištění stavu zařízení a instalace, který vyžaduje kratší periodu kontrol, je nutno na tuto skutečnost upozornit provozovatele.

r) Dále je možno uvádět základní povinnosti provozovatele elektrického zařízení a upozornění na potřebu rekonstrukce v případech, kdy je zjištěna již značná degradace a zastarání instalace.

s) Termíny odstranění závad není možno podmiňovat, od okamžiku podpisu jsou povinností provozovatele.

t) Revizním technikem zjištěné závady přímo ohrožující osoby a hrozící např. požárem je potřeba zajistit okamžitě – při zanedbání této povinnosti se následně může jednat i o trestný čin ve smyslu obecného ohrožení a zanedbání povinností.